Stnožkovci (MYRIAPODA)
Tělo je členěno na hlavu a trup. Trup je homonomně článkovaný a je vytvořen z různého počtu článků, z nichž většina nese 1-2 páry kráčivých končetin. Dýchají trachejemi. Mají noční aktivitu, ve dne se ukrývají pod kameny, dřevem, pod kůrou. Jsou též složkou edafonu.
Třída: stonožky (Chilopoda)
Tělo je dorzoventrálně oploštělé. Články trupu nesou po páru kráčivých končetin. Jsou to dravci, usmrcující kořist jedem.
U nás je běžná např. stonožka škvorová (Lithobius forficatus). Na jih našeho území ze Středomoří zasahuje bizarní strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata) s dlouhými končetinami a tykadly. Stonohy (Scolopendra spp.) z tropů a subtropů dorůstají až 25 cm. Chovají se v teráriích; jejich kousnutí je nebezpečné a extrémně bolestivé.
Obr. Stonoha (Scolopendra sp.) (Foto OS, VB).
Většina původních článků splývá po dvou v diplosegmenty nesoucí po dvou párech kráčivých končetin. Na průřezu je tělo spíše kruhové až oválné. Jsou saprofágové, živící se zbytky rostlinných a živočišných těl. Na rozdíl od stonožek ani u velkých tropických druhů nehrozí pokousání. Na obranu vylučují HCN, pro člověka jsou však neškodné. V ČR běžně žije např. mnohonožka zemní (Julus terrestris).
Obr. Zatímco naše mnohonožky dorůstají délky do 5 cm, tropické druhy mohou dorůst až do délky 30 cm (Foto VB, OS, Vietnam).
Obr. Mnohonožka Strongylosoma pallipes je naším jediným zástupcem čeledi Strongylosomidae, jejíž zástupci se hojně vyskytují v tropických oblastech (Foto OS).
Obr. Jedním z našich velice hojných druhů mnohonožek je plochule křehká (Polydesmus complanatus). Přestože tělo není na průřezu oválné, jsou na obrázku dobře patrné diplosegmenty nesoucí po dvou párech kráčivých končetin (Foto TN).
Obr. Svinule (Glomeridae) jsou mnohonožky s malým počtem tělních článků a schopností volvace, tj. svinutí těla do kulovitého útvaru. Na obr. svinule vroubená (Glomeris marginata) (Foto OS).