Druhoústí (DEUTEROSTOMIA)
U této skupiny čtyř živočišných kmenů z původního blastopóru vzniká anus, ústní otvor se druhotně prolamuje na opačném konci těla. Mají bilaterální, případně sekundárně radiální symetrii. Mezoderm se embryonálně zakládá enterocoelně, tj. vychlípením střevní stěny. Nervová a cévní soustava jsou zpravidla uloženy opačně než u prvoústých. Jejich vajíčka jsou zpravidla regulační, s radiálním rýhováním.
Obr. Příčný řez gastrulou (A) a osud blastopóru u prvoústých a druhoústých živočichů (B) (OS podle Zrzavého, 2006).
Obr. Schématické srovnání rýhování vajíčka a uložení nervové a cévní soustavy prvoústých (A) a druhoústých živočichů (B) (Obr. OS).
Bazální skupinou druhoústých je kmen Xenoturbellida s pouhými 2 druhy žijícími v moři v asociaci s mlži (český název "mlžojedi"). Mají velmi jednoduchou stavbu, červovitý tvar a velikost několik cm. Jejich systematické postavení bylo donedávna záhadou. Spolu s následujícími 2 kmeny (ostnokožci, polostrunatci) tvoří monofyletický taxon Xenambulacraria.
Kmen: OSTNOKOŽCI (ECHINODERMATA)
Kmen: POLOSTRUNATCI (HEMICHORDATA)
Mořští, bilaterálně symetričtí živočichové mající některé znaky připomínající strunatce: nervový systém na hřbetní straně těla a hltan perforovaný žaberními štěrbinami. Obrvená planktonní larva žaludovců zvaná tornaria připomíná larvu ostnokožců.
Do třídy křídložábří (Pterobranchia) patří přisedlí koloniální živočichové o velikosti několika mm, žijící v chitinových rourkách. Této skupině jsou patrně blízce příbuzní vymřelí prvohorní graptoliti (Graptolitha).
Do třídy žaludovci (Enteropneusta) patří mořští živočichové střední velikosti. Tělo je třídílné, protáhlé. Žijí v děrách v písku obvykle v přílivové zóně. Např. rody Glossobalanus a Balanoglossus (balanus = žalud, glossa = jazyk).