Prvoústí (PROTOSTOMIA)
U prvoústých během embryonálního vývoje z původního blastoporu obvykle vzniká ústní otvor. Mají zpravidla determinační vajíčka se spirálním rýhováním. Jsou obvykle multiciliátní. Mezoderm vzniká zpravidla z okrajů blastoporu, mnohdy z jediné kmenové buňky (endomezoblastu). Pokud je vytvořen coelom, vzniká většinou druhotným rozchlípením původně kompaktního mezodermu. Příslušníci některých kmenů (Platyhelminthes, Nematoda, Annelida aj.) byli a někdy ještě stále jsou označováni souhrnným názvem „červi“. Kdysi existoval i v zoologickém systému kmen červi (Vermes), který však byl umělým seskupením nepříbuzných taxonů a jako takový byl již dávno zrušen. Zmíněný latinský termín přežívá v některých označeních, např. verminózní pneumonie (zánět plic vyvolaný hlísticemi), processus vermiformis, vermifugní (odpuzující červy). Vzhledem k tomu, že termínem „červi“ jsou v běžné mluvě označovány i některé larvy motýlů, much apod., měli bychom se tomuto matoucímu pojmu v zoologii vyhýbat. U parazitických zástupců se tradičně používá z latiny odvozený termín helminti. Těmito skupinami se zabývá vědní odvětví – helmintologie a příslušný slovní základ se objevuje i v odborných termínech jako dehelmintizace (odčervení), anthelmintika (léčiva působící proti "červům") apod.
Tuto skupinu zahrnující většinu recentních kmenů živočichů (viz přehled dole) lze rozdělit na dvě základní vývojové linie:
Název vychází z výskytu věnce chapadélek (lofoforu) a larvy zvané trochofora u mnohých příslušníků této skupiny (z řec. lophos = chochol, trochos = kruh, phorein = nosit). Kmeny ploštěnci, břichobrvky a vířníci včetně vrtejšů jsou někdy vydělovány do samostatného nadkmene Platyzoa.
Kmeny řazené do tohoto nadkmene mají jako společný znak chitinózní kutikulu, která se periodicky svléká (ekdyze). Ecdysozoa zahrnují dva druhově nejpočetnější živočišné kmeny, členovce a hlístice, a jsou tedy evolučně velmi úspěšnou skupinou. Z moderních fylogenetických studií vyplývá, že předky členovců nejsou kroužkovci resp. jejich předchůdci, jak se donedávna předpokládalo, ale právě živočichové příbuzní dnešním hlísticím.
Přehled kmenů prvoústých živočichů:
Kmen: PLOUTVENKY (CHAETOGNATHA)
Mořští, obvykle planktonní pelagičtí živočichové o velikosti do 10 cm. Šipkovité tělo je opatřené ploutvičkami – proto připomínají rybky. Extrémně odvozená, zcela unikátní skupina s mozaikou různorodých znaků a nevyjasněným fylogenetickým postavením. Dříve byly na základě charakteristik embryonálního vývoje nesprávně řazeny k druhoústým. Jsou predátory, kořist usmrcují tetradotoxinem symbiotických bakterií. Známým rodem je Sagitta (lat. sagitta = šíp, střela).
Kmen: PLOŠTĚNCI (PLATYHELMINTHES)
Kmen: SÉPIOVKY (DICYEMIDA = RHOMBOZOA)
Kmen: PLAZMODIOVKY (ORTHONECTIDA)
Tyto dva kmeny byly dříve slučovány do kmene Mesozoa s českými synonymy morulovci, moruškovci nebo paláčkovci. Jedná se o mikroskopické endoparazity mořských bezobratlých. Jejich extrémně jednoduchá stavba těla, pro kterou byli kdysi pokládáni za bazální metazoa (tj. evolučně nejpůvodnější živočichy), je ve skutečnosti sekundárním zjednodušením (adaptace k parazitismu). Jejich pozice v systému je nejasná, ale nejspíše jsou příbuzní ploštěncům. Mají složitý vývoj upomínající na motolice, mezi oběma kmeny však existují rozdíly ve způsobu rozmnožování.
Kmen: VÍŘNÍCI (ROTIFERA = ROTATORIA)
Kmen: MECHOVCI (BRYOZOA = ECTOPROCTA)
Mořští i sladkovodní koloniální živočichové o velikosti do 1 mm, kolonie měří až decimetry. Tělo je opatřeno věncem chapadélek zvaným lophophor. Vzhledem k společnému znaku - přítomnosti chapadélek byli dříve s dalšími skupinami sdružováni do kmene chapadlovci (Tentaculata = Lophophorata). Chapadélka přihánějí potravu do úst (mikrofágové). Trávicí trubice má tvar písmene „U“ a anus vyúsťuje mimo věnec chapadélek – odtud vědecký název (řec. ektos = vně, proktos = řiť). Kolonie jsou tvořeny jedinci (zoidy), kteří mohou být tvarově a funkčně diferencovaní (např. čističi nebo obránci se zobákovitými čelistmi). Růst kolonie se děje vnějším pučením, u sladkovodních mechovek i vnitřním pučením (gemulací). Takto vzniklé diskovité statoblasty umožňují šíření a přečkání nepříznivých období. Jsou opatřeny příchytnými háčky a vzdušnými komůrkami, které je nadnášejí. Jsou obdobou gemulí houbovců. Kolonie mechovek připomínají trsy houbovců nebo žahavců, ale jsou někdy schopny plazivého pohybu. Některé mechovky jsou hostiteli rybomorek (Myxozoa).
Kmen: RAMENONOŽCI (BRACHIOPODA)
Mořští bentičtí živočichové o délce až 20 cm. Mají třídílné tělo s lofoforem tvaru dvojité podkovy a se stvolem na zádi umožňujícím zakotvení v podkladu. Díky párovým skořápkám někteří připomínající mlže. Živí se filtrací (mikrofágové). Starobylá skupina; recentní druhy tvoří pouhý zlomek z mnoha tisíc popsaných fosilních druhů (vůdčí zkameněliny určitých geologických vrstev).
Jazovka stopkatá (Lingula anatina) je ve východní Asii sbírána jako potravina.
Kmen: PÁSNICE (NEMERTINI = NEMERTEA)
Převážně mořští, ale i sladkovodní bentičtí živočichové protáhlého pásovitého tvaru těla. Měří několik cm až okolo 30 m (s plejtvákem obrovským nejdelší živočichové). Jsou to predátoři, kořist loví zatažitelným chobotem, jehož pochvu tvoří tzv. rhynchocoel (zbytek coelomu) a někdy je opatřen bodcem. Několik druhů žije i u nás.
Za pouhou čeleď mnohoštětinatců jsou dnes považováni příslušníci bývalého kmene resp. kmenů Pogonophora a Vestimentifera (bradatice, vláknonošci). Jsou to zcela unikátní, středně velcí živočichové mořského dna s protáhlým tělem, žijící v chitinoproteinových rourkách v okolí vývěrů metanu, na kadáverech velryb apod. Riftie hlubinná (Riftia pachyptila) žije v okolí hydrotermálních sirných vývěrů v hlubinách oceánů. Je součástí společenstev troficky nezávislých na sluneční energii. Energii jí poskytuje symbióza s chemoautotrofními bakteriemi, odvozujícími energii z H2S.
Mezi kroužkovce dnes patří i příslušníci bývalého kmene rypohlavců (Echiura = Echiurida). Někdy mají statut samostatné třídy. Jsou to živočichové mořského dna s měkkým nesegmentovaným vakovitým tělem a protažitelným chobotem. Rypohlavec dvojhlavý neboli zelený (Bonellia viridis) je znám extrémním pohlavním dimorfismem. Samice má až 1 m dlouhý rozeklaný chobot, zakrslí komplementární samečci (1-2 mm) žijí po desítkách v metanefridiích samice. O pohlaví larev rozhoduje to, zda přijdou do styku s látkou z chobotu samice či nikoli.
Podobně se stali podskupinou kroužkovců příslušníci bývalého mořského kmene sumýšovců (Sipunculida), kteří tvarem připomínající sumýše.
Kmen: STRUNOVCI (NEMATOMORPHA)
Jsou blízce příbuzní hlísticím, s nimiž jsou spojováni do skupiny Nematoida. Mají strunovité tělo dlouhé až desítky cm. Dospělci mají zakrnělý trávicí systém a nepřijímají potravu. Vyskytují se ve vodě, např. v pramenech a studánkách. Jejich larva je podobná larvě vrtejšů, mezihostitelem jsou členovci. Je zajímavé, že pokud je mezihostitelem suchozemský hmyz, parazit jej neznámým mechanismem stimuluje, aby vyhledal vodu, kde jej opouští. Jsou známi též jako tzv. gordičtí nebo žíňoví červi, protože bývají propleteni jako gordický uzel a kdysi se věřilo, že vznikají z koňských žíní spadlých do napajedel. Známým druhem je např. strunovec vodní (Gordius aquaticus).
Kmen: ŽELVUŠKY (TARDIGRADA)
Mikroskopičtí živočichové o velikosti do 1 mm žijící v mechu, lišejnících, vlhké půdě a vodě. Název pochází z latin. tardus = pomalý, gradus = krok. Mají 4 páry nečlánkovaných panožek s drápky. Terestrické druhy jsou známy svou extrémní odolností ve stavu anabiózy (kryptobiózy), kdy dlouhodobě snášejí teploty až -220°C, krátkodobě teploty téměř +100°C. Opakování period anabiózy jim prodlouží život z 1 roku až na 70 let, proto jsou objektem zájmu vědců. Známým druhem je medvíďátko obecné (Macrobiotus hufelandi).
Velikostí, tvarem těla a tykadly poněkud připomínají velké slimáky, mají však článkované tělo a četné komolcovité nečlánkované panožky s drápky. Název je odvozen z řec. onychos = dráp, phorein = nosit. Mají mnohé znaky společné s členovci (např. dýchání vzdušnicemi). Jsou predátoři, kořist loví pomocí rychle tuhnoucího sekretu adhezivních žláz, který vystřelují na vzdálenost až 50 cm. Dnes výhradně terestričtí, noční živočichové vlhkých tropů a subtropů jižní polokoule (Gondwana). Nejčastěji je uváděn drápkonoš kapský (Peripatopsis capensis).